Rozhovor s novým praktickým lékařem MUDr. Bořkem Gronychem

(ordinace GROHO s.r.o. zajišťující nově lékařskou péči pro pacienty bývalého obvodu MUDr. Grabovské)

Ocitl jste se v jesenické poliklinice, jak se to stalo? A vlastně jaká byla vaše dosavadní lékařská praxe?

Medicínu jsem studoval na lékařské fakultě Univerzity Palackého a prakticky už ke konci studia jsem věděl, že chci pracovat jako praktický lékař. Praktičtí lékaři mají dnes více pravomocí než dřív, spoustu věcí mohou dělat sami a práce jako taková může být velmi pestrá. Vzhledem ke komplikovanému systému vzdělávání lékařů u nás jsem se poté rozhodl, že vstoupím do armády, protože tam je ta cesta k atestaci nejpřímočařejší.

V armádě vedly vaše kroky kam?

Také proto, že můj otec zajišťoval lékařské zabezpečení sportovců Dukly Praha a na zdravotní úsek tohoto klubu jsem nastoupil i já. Tam jsem strávil 6 let od studia až do současné doby. Dělal jsem jednak praktického lékaře sportovcům, a to i těm bývalým, to znamená od klasické rýmy, kašle, různé nevolnosti až po operační zákroky po zranění, které jsme řešili. Kromě toho jsem měl možnost se zabývat tréninkem vrcholových sportovců, dělal jsem lékařský doprovod na soustředěních u nás i v zahraničí.

Asi každého by zajímalo, o které sportovce konkrétně šlo?

Hodně jsem spolupracoval především s veslaři a rychlostními kanoisty, konkrétně nejvíce s medailisty z posledních LOH Josefem Dostálem a Radkem Šloufem.

Co rozhodlo opustit Prahu a vrátit se na Moravu?

Dospěli jsme k názoru, že pro nás život ve velkoměstě úplně není a také jsme chtěli být blíž rodině. Oba s manželkou pocházíme ze Šumperka, kde bydlí i naši rodiče. Stále častěji jsme si uvědomovali, vždy když jsme jezdili na návštěvu k rodičům a přejížděli ten bludovský kopec, viděli Praděd a ostatní vrcholky Jeseníků, že doma jsme tady.

Jak jste se dozvěděl o možnosti pracovat jako praktický lékař zde na poliklinice?

Jednak jsem zaregistroval snahu paní starostky, která medializovala potřebu praktického lékaře ve městě Jeseníku. Když jsem se pak zaměřil na hledání obvodu narazil jsem na inzerát jesenické polikliniky na stránkách České lékařské komory. Poté jsme se jednou sešli s majitelem Milanem Plesarem a obrazně řečeno „bylo hotovo“.

Jaké byly vaše dojmy, když jste poprvé přišel na polikliniku, do ordinace, kde byste měl působit?

Pro mě paradoxně Jeseník, i když to ze Šumperka není daleko, byl taková trošku neznámá. Věděl jsem, že několik šumperských doktorů sem odcházelo nebo zde dojíždí, ale nic konkrétního. Čekal jsem, že to bude trošku něco jako „Doktor z hor“ (televizní seriál), ale i na tuto zkušenost jsem se těšil.

A realita? Jak jste spokojen s pracovními podmínkami?

Tady musím říct panuje velká spokojenost. Ordinace je moderně zařízená, práce s kolegy je výborná, funguje mezioborová spolupráce a úroveň lékařské péče je ve srovnání s celorepublikovým průměrem velice dobrá.

Naskočil jste do obvodu, který existuje a funguje dlouhou dobu, s čím se na vás pacienti za těch pár dní nejčastěji obracejí?

Tím, že se nějakou dobu řešil chod ordinace a pacienti se dostali k lékaři po třech a více týdnech, tak se dohání to, co se nějakou dobu neřešilo. Řeší se post-covidové kašle, chronická únava, bolesti kloubů a další stavy například, ale i běžná agenda praktického lékaře. 

Co speciálního můžete ve vaší ordinaci, kde se střídáte MUDr. Hoplíčkovou, pacientům nabídnout?

Zde se patrně nejedná o nic speciálního, ale snažíme se především o lidský přístup k pacientům. Jsme plně vybavená ambulance praktického lékaře, takže nechybí EKG, přístroj na měření hladiny CRP, což je marker bakteriálního zánětu, který usnadňuje rozhodování o použití antibiotik. Dále u nás probíhá test okultního krvácení, který je velice důležitou součástí prevence rakoviny tlustého střeva.

Přejeme hodně spokojených pacientů. Děkujeme za rozhovor.